Salé distribuce

Západní „protiválečné“ hnutí se znovu probudilo k mobilizaci kolem Sýrie. Je to potřetí od roku 2011. Poprvé v roce 2013, když Obama, přestože to nakonec neudělal, zvažoval úder na vojenskou schopnost syrského režimu po chemických útocích na Ghútu, což bylo považováno za „červenou čáru“. Podruhé to bylo, když Donald Trump nařídil úder, který zasáhl prázdnou vojenskou základnu režimu v reakci na chemické útoky na Khan Sheikhoun v roce 2017. A dnes, když USA, Spojené království a Francie podnikají omezené vojenské akce, cílené údery na vojenské prostředky režimu a zařízení na chemické zbraně, po útoku chemickými zbraněmi v Dúmě, při kterém zahynulo nejméně 34 lidí, včetně mnoha dětí, které se před bombardováním skrývaly ve sklepech.

Nevěděla jsem, jestli jako Syřanka, která přežila útoky barelových bomb na moje rodné město Aleppo, mohu psát o Ukrajině. Nevím, jak se vyjádřit k ruské invazi na Ukrajinu jako žena, jejíž město bylo obleženo, zničeno a většina lidí z něj byla vyhnána

Během posledních dvou týdnů si mnoho lidí položilo otázku – jedná Putin racionálně? Hůře, mnozí si myslí, že Putin býval pragmatik, mistr stratég, ale že se náhle zbláznil.

Během týdne, kdy začala ruská invaze na Ukrajině, by Syřané, kteří jsou proti prezidentu Bašáru al-Assadovi, mohli být ve sledování všech hrůz války, kterou Vladimír Putin vede, hned na druhém místě za Ukrajinci. Důvod této podivné situace by měl být samozřejmě zcela zřejmý. Rusko okupuje část Sýrie od konce září 2015 a brutálně podporuje Assadův režim, jehož nejvyšší prioritou je zůstat navždy u moci, i když bude muset zemi podřídit expanzivním vnějším silám jako je Írán a Rusko samotné.

V březnu 2011 propukly v Sýrii protesty proti diktátorovi Bašáru al-Assadovi. Assad proti následně vzniklému revolučnímu hnutí obrátil veškerou armádní sílu. Přesto se nějakou dobu zdálo možné, že by mohlo jeho vládu svrhnout. Poté zasáhl Vladimír Putin, který Assadovi, za obrovskou cenu lidských životů, umožnil zůstat u moci a zajistil také oporu ruské moci v regionu. V následujícím textu se kolektiv syrských exulantů, exulan

V tomto sborníku najdete pět textů, které „syrskou“ optikou nahlíží probíhající válku na Ukrajině, ale i selhání světového společenství a západní levice vůči syrské společnosti a demokracii obecně. Texty jsou brilantními analýzami imperialismu, mezinárodní solidarity a komplexnosti bojů. Přináší tak na západě (i ve střední Evropě) tolik potřebnou kritickou reflexi a věříme, že s časem neztratí na aktuálnosti.