26. 11. 2021
17. listopadu jsme si připomněli 38. výročí založení Zapatovy armády národního osvobození (EZLN, Ejército Zapatista de Liberación Nacional) malé gerilové skupiny složené z pěti mužů a jedné ženy, tří mezticů a tří domorodých lidí, kteří vstoupili do hornaté oblasti Lacandonské džungle v mexickém jihovýchodě. Poměr jejího složení se změnil: politicko-vojenská organizace je v současnosti většinově domorodá s podstatným zastoupením žen ve všech organizačních složkách.
17. listopadu jsme si připomněli 38. výročí založení Zapatovy armády národního osvobození (EZLN, Ejército Zapatista de Liberación Nacional) malou gerilovou skupinou složenou z pěti mužů a jedné ženy, tří mezticů a tří domorodých lidí, kteří vstoupili do hornaté oblasti Lacandonské džungle v mexickém jihovýchodě. Poměr jejího složení se změnil: politicko-vojenská organizace je v současnosti většinově domorodá s podstatným zastoupením žen ve všech organizačních složkách.
Zapatističtí Mayové ušli mnoho cest během těchto osmatřiceti let v utajení. Rekrutací a exponencionálním růstem jejich řad mezi Tseltali, Tsotsily, Choli, Tojobali a Mami, jejich vojenskou a politickou přípravou na povstání 1. ledna 1994, dialogem a vyjednáváním Dohod se San Andrés s federální vládou (1996), po zradě politické třídy a třemi pravomocemi Unie1, výjímečný proces, který se otevřel stavbou a zesílením místní, obecní a regionální samosprávou, založenou na autonomii.
EZLN provedla autonomní cvičení a strategii mírového odporu proti protipovstalecké válce, organizovanému zložinu, paramilitarismu a korporátní invazi na jejich teritoria. To vše jde dále za jejich samosprávní, transformační a autonomní subjekt v rozdílných směrech: mezigenerační a genderové vztahy, které podporují jedinečnou participaci žen a mladých, stálé politické, kulturní a ideologické povědomí jejích členů, přípravu a úlevu bojovnosti politických prostorů v jejich strukturách a hierarchiích.
Tato zkušenost obsáhlé autonomie tvoří příklad revoluční povahy těchto procesů ve vytváření vysoce politizovaných a participačních komunit, které mohou založit nový typ demokracie a forem vlády, které jsou sloučeny v konceptu “vládnout posloucháním”, redefinicí s okolním prostředím, lokálním a národním, a reálnou změnou ve vývoji solidární ekonomiky.
Obrana autonomie před trhem a jeho státními agenty znamená kontrolu teritoria a komunit. Zároveň zapatističtí Mayové sílí v místech, kde jejich hegemonie převažuje, multietnická vazba rozdílných národů, překonání sekulárních konfliktů a kulturních rozdílností. Rovněž nespadli do pozice vanguardismu2, která charakterizuje mnoho národně osvobozeneckých skupin, zapatisté iniciovali zformování Národního domorodého kongresu- Domorodé vládní rady (CNI-CIG, Congreso Nacional Indígena – Consejo Indígena de Gobierno), který v současnosti ztělesňuje odpor domorodých národů proti procesu rekolonizace pokračující se speciální rázností současnou vládou historické změny.
Jako žádná politicko-vojenská organizace, která se objevila po triumfu Kubánské revoluce, EZLN překonala perspektivy proletariátu o revolučních subjektech vytvořením lidové armády s domorodými národy, které si přivlastnili povstalecký projekt a transformovli ho. Tento fakt znamená kvalitativní změnu v konceptu domorodého světa, který národně-osvobozenecké organizace zastávaly a ve kterém, v lepších případech, nahlíželi na domorodé lidi, jako na sekundárního a podřízeného spojence revolučním procesům, na kterého se musí aplikovat vnucená forma paternalistické přizpůsobení. Daleko od zatuchlé verze Marxismu je aplikován na objektivní a subjektivní podmínky, se kterými se zakládající skupina setkává, což podle očekávání, způsobuje roztršky, kritku a neshody, které kvetou v nejednoznačných požadavcích zatížených žáští. V současném kontaxtu tak pomáhající pouze protipovstalectví a etablované moci.
Navzdory protipovstalecké strategii, která je aktivní nepřetržitě od roku 1994, v současnosti umocněná extrémně provokativními akcemi zločinného paramilitarismu, militarizace a militarismu nasazených v rozšíření a hloubce národního území současnou vládou tzv. „Čtvrté transformace“, EZLN slaví své 38. výročí s odvážnou politickou iniciativou pro život, proti kapitalismu, rasismu a patriarchátu, která dotahuje až na hranice světa svůj dialog s národy a hnutími v boji, počínaje neposlušnou půdou Evropy.
Udržování plamene konkrétní a možné utopie, etická shoda “všechno pro všechny, nic pro nás” je mimořádná politická zásluha EZLN v jejich 38 letech boje, bez kapitulace, prodání se, nebo poddání se.
Gilberto López y Rivas
Původně vydáno ve španělštině v La Jornada 26. listopadu 2021
1/ Pravomoci Unie (Poderes de la Unión) je ústavní termín odkazující na tři větvě mexické vlády: výkonou moc, prezidenta Spojených států mexických; legislativní moc, Kongres Unie a soudní moc, Nejvyšší národní soud.
2/ V překladu předvoj. Ve smyslu teorie leninistického revolučního boje, kdy nejvíce “pokročilé” části proletariátu zformují organizaci za cílem ukázat zbytku pracující třídy směr k revoluční politice.
Na eshopu jsou ještě k dostání poslední kusy zapatistického kalendáře z dílny Černé ruky a Rolety39
